Ranch Vlčí VrchKoně mají velké srdce a proto vám odpustí i ty největší hříchy..

Černý Hřebec - Jeho první pouto k člověku - Jessy

Publikováno 10.03.2011 v 19:37 v kategorii PŘÍBĚHY ČERNÉHO HŘEBCE, přečteno: 272x

1.DÍL
( Příběh je o divokém hřebci který ztratil své stádo a všechny příbuzné, Pochytaly je kovbojové-kojoti kteří pašovaly koně.
Věděl že se dají na úprk opačnou stranou než je ti kojoti naháněly ale tam na ně čekala ohrada a oni naběhly přímo do ní,
takže je všechny odvezly a hřebec osiřel.
Teď si vyčítá to, že je nezachránil před ukradením a odvezením pryč )
Temná noc procitla, už stíny lezou po zemi, jen v dáli zahouká sova a mlsný medvěd chodí po zemi...........
Úzkostné výkřiky  koní....nesou se do dály, jen dusot kopyt zní tam, 
tam pod temnou  skálou, kde stádo nahání kojoti...................
Najednou se oblohou rozutekly blesky a na vrcholku skály se tyčí........
Sám, nebojácný, co každou rvačku vyhrál, ten kterému není svět lhostejný tam stojí ....
Najednou se stádo otáčí a mizí za obzorem, kde na nic nečekající koně čeká ohrada bez vody a bez sena......
Nebojácný se vzpíná a křičí na stádo pod sebou.......
Jeho hlas se však smísil s hřměním a deštěm..
Chtěl jen říct  " Néé tam nemůžete! " ale už bylo pozdě, příliž pozdě....
Stádo padá a padá jeden za druhým do propasti................................
Kde na ně dole čekají kojoti a vítězoslavně štěkají do temné noci...
Najednou se rozzářil měsíc, byl právě v úplňku, osvětlil všechno co bylo živé i neživé
Pak jako by se mraky zatáhly déšť ustal a hřmění přestalo....
Hřebec se podíval dolů pod sebe a povzdechl si " Můžu za to já !! "
Rozběhl se lesem a až za horou se celý splavený zastavil.
"Můůžu za to jáá!!" chtělo se mu zařechtat do světa ale nemohl, nešlo mu to.
Hlasitě si povzdechl lehl si na zem a vzlykal....
Vzpomínal na své stádo a na dny které s ním prožíval, na všechny hezké i nehezké chvíle,
vzpomínal na svou rodinu............
Najednou uslyšel někoho zpívat .....otočil se a uviděl bledou dívku jak sedí na kameni a houpe se ze strany na stranu.
Natáhl krk k dívce a ta se na něj podívala velkýma modrýma očima.....
Natáhla ruku a hřebec uskočil...nebyl  na dotek zvyklý.
Dívka jako by to vycítila stáhla ruku zpátky a postavila se... povídala "Kdo jsi ?"
Hřebec jenom němě dál stál a díval se jí upřeně do očí .
V hlouby duše mu nějaký hlásek namlouval aby vzal nohy na ramena ale už bylo pozdě, příliž pozdě..
Dívka se mu vyhoupla na hřbet, chtěl ji shodit ale nemohl...
jako by ho nějaká síla táhla k zemi...
Pak pocítil závan větru a nakonec si všiml že se kolem nich vznáší zvláštní světlo.... "Co se děje!? " řekl si stísněně 
Dívka ho pohladila na krku a on se dal proti vůli do klusu "Co se to tady děje !?? " říkal si už strachem rozčilený hřebec .
Začal vyhazovat ale dívka seděla jako přilepená "Tak dost !!"zařval si pro sebe hřebec a rozběhl se tryskem s kopce dolů
ale dívka jako by vycítila jeho touhu ji shodit,
ho jediným pohybem ruky dokázala otočit a hřebec už celý nesvůj hlasitě a stísněně zařechtal 
" Co chceš ? " ptal se jí očima a dívka mu odpověděla " Snažím se navázat pouto " a hřebec na to " Co je to ?"
Dívka mu začala vyprávět o jejím životě a tak se seznámil s její odstupností k všemu živému.
Nikdy tento pocit nepoznal i když se tolikrát rval s ostatními hřebci a viděl zahynout tolik zvířat, kterým už nebylo pomoci.
Přesto to považoval za život a za děj v životě jako takový že každý jednou zemře.
Nepochopil co to znamená nemít přátele ani se s nikým neznat nebo nemluvit.
Pro něj to bylo nové poznání a tak časem začal dívce důvěřovat, našel v ní ochránkyni a přítele.
Lichotilo mu že ho mezi ty ohavné zvířata, které dokážou zabít, nezatahuje ale neuvědomoval si že potřebuje přítele který by jí měl rád.
A hřebec ji naslouchal a ucítil že se v něm cosi změnilo ..něco zvláštního, ale nedokázal to rozpoznat...
Nakonec teda pochopil že by se spolu mohly kamarádit a patřit k sobě.
Dívka se ho zeptala jak se jmenuje a on jí řekl že nijak.
Vymyslela mu jméno, řekla mu "Budeš se jmenovat Zafír" Hřebcovi se to líbilo a Dívka ještě dodala "Blek Zafir".
Tak teda Hřebec nalezl jméno Black Zaphire .
Dívka se mu potom představila jako Jessy.





Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?