A - Anglický Plnokrevník

                                                         

                           Na začátku 17. století byl rychlý a ovladatelný kůň chovatelskou prioritou,

                           hlavně kvůli kočárové dopravě. Velmi žádaní (ale těžko dostupní a drazí)

                           byli orientální koně ( např. arabský plnokrevník ), během Občanské války

                           mnoho z nich na čas zmizelo, ale protože je potřeboval i Oliver Cromvell,

                          dovozy pokračovaly. Za vlády Karla IV. byli pro chov velmi významní James d´Arcy

                        - vedoucí královských hřebčínů - a vrchní podkoní John Fenwick

                        , který přímo od beduínů přivezl celé stádo arabských klisen,

                          tzv. Royal Mares, které se staly nejdůležitějšími pramatkami anglického plnokrevníka;

                          vliv na chov mělo i budování nových dostihových drah.

                         Chov pokračoval a rostl s popularitou Dostihů. 

                         Kvůli různým podvodníkům bylo potřeba zaregistrovat původy dostihových koní,

                        tak vznikla Všeobecná plemenná kniha (General stud book),

                        její první část vznikla už v roce 1791 (předmluva),

                       pak byla několikrát přepracována, za první díl se považuje verze z roku 1808.

                       Další díly od té doby vycházejí pravidelně.

                       Na tuto Všeobecnou plemennou knihu navazují všechny národní,

                       včetně české.Na konci 17. století byla Evropa napadána Turky,

                      jejich hřebec Byerley Turc, ukořistěný Robertem Byerleyem v roce 1687,

                     se stal prvním z hřebců - zakladatelů A1/1. Druhým je Darley Arabian, 

                    dovezený v roce 1704 ze Sýrie; třetím Godolphin Barb, darovaný francouzskému králi 

                    a později prodaný do Anglie. Z těchto tří praotců pochází všichni dnešní plnokrevníci.